Deprese: Když se bolest stává ochranou

Často za mnou přicházejí lidé s přesvědčením, že mají slabou vůli. Ze svého okolí totiž často slýchají: "Jen se vzchop." "Musíš chtít." "Jiní na tom jsou hůř." Kdyby stačilo chtění, nebyla by deprese jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé vyhledávají psychologickou pomoc. Podle Světové zdravotnické organizace s ní bojuje po celém světě více než 300 milionů lidí. Přesto je často vnímána jako slabost.

Lidé ke mně přicházejí vyčerpaní vlastními snahami "překonat" nedostatek energie silou. Říkám jim: "A co kdyby ten emoční propad nebyl váš nepřítel, ale zoufalý pokus vaší psychiky chránit vás před něčím ještě horším?"

Jak depresi chápu já

Podle mě nedostatek enerige a emoční propad, říkejme ji třeba deprese, není jen "špatná nálada" nebo "lenost". Je to komplexní stav, který zasahuje celou naši bytost - mysl, tělo i duši. Na rozdíl od smutku, který má svůj začátek a konec, deprese je jako mlha, která se usadila a nechce odejít.

Chápu depresi jako "vypnutý systém". Představte si počítač, který běží v nouzovém režimu - omezí vše na minimum, aby přežil. Podobně funguje naše psychika v depresi. Únava, ztráta zájmu, pocity bezcennosti - to vše může být pokusem našeho vnitřního systému chránit nás před přetížením.

Tělo při tom není jen pasivní pozorovatel. Bolesti hlavy, zažívací potíže, změny spánku nebo chuti k jídlu - to jsou signály, kterými k nám tělo promlouvá. Říká nám: "Něco není v pořádku. Potřebujeme pomoc."

Deprese jako ztráta propojení s okolním světem

Johann Hari ve své knize "Ztráta spojení" nabízí komplexní pohled na depresi jako na signál, že jsme ztratili důležité spojení se světem kolem nás. Jeho analýza zahrnuje devět hlavních příčin, z nichž zde uvádím ty, které jsou v naší společnosti nejvýraznější:

1. Ztráta smysluplných vztahů

• Osamělost v přelidněném světě
• Povrchní vztahy v digitální éře
• Nedostatek skutečného propojení

2. Ztráta smysluplné práce

• Práce bez účelu a smyslu
• Nedostatek kontroly nad vlastní prací
• Nespravedlivé pracovní podmínky

3. Ztráta kontaktu s přírodou

• Život v městském prostředí
• Odpojení od přírodních rytmů
• Nedostatek přirozeného světla

4. Ztráta naděje a jistoty

• Ekonomická nejistota
• Strach z budoucnosti
• Tlak na výkon a úspěch

Hari ve své knize popisuje i další faktory, jako je ztráta smysluplných hodnot (materialismus, konzumerismus), ztráta smysluplného dětství (trauma, nedostatek bezpečného připevnění), ztráta respektu a statusu (sociální nerovnost), ztráta smysluplného světa (rozpad komunit, ztráta spirituality) a ztráta bezpečí a jistoty v dětství.

Tento širší pohled nám pomáhá pochopit, že deprese není jen "vada" v našem mozku, ale může být také reakcí na nezdravé podmínky našeho života. Neznamená to, že bychom měli rezignovat - naopak, můžeme aktivně hledat způsoby, jak obnovit tato ztracená spojení.

Deprese jako kreativní přizpůsobení

Jeden z nejvíce osvobozujících konceptů, se kterými pracuji, je pohled na depresi jako na "kreativní přizpůsobení". Tento přístup, inspirovaný gestalt terapií, vidí v depresi geniální způsob, jakým se naše psychika snaží chránit naši integritu.

Když čelíme opakovanému zranění, odmítnutí nebo nesnesitelné bolesti, náš systém může "zpomalit" - stáhnout se do deprese jako do bezpečného úkrytu. Je to jako když se ježek sroluje do klubíčka - není to zbabělost, ale přirozená ochrana.

David Rowe, britský psycholog, popisuje depresi jako sofistikovaný obranný mechanismus. Když se dostaneme do situace, kterou už nemůžeme unést, deprese může být posledním zoufalým pokusem našeho systému přežít. Říká nám: "Stop. Tohle už je moc. Musíme se zastavit a najít jiný způsob."

V terapii často zjišťujeme, že za depresí stojí nezpracovaný žal, potlačený hněv, nebo dlouhodobé vyčerpání z toho, že jsme se snažili být někým, kým nejsme. Deprese pak může být signálem: "Takto to dál nejde. Potřebujeme změnu."

Deprese a mindfulness

Inspiraci propojení všímavosti a deprese přináší svěžím způsobem napříkladRuby Waxová, herečka a autorka knihy "Nový rozumný svět". Sama prošla depresí a následně vystudovala psychoterapii a mindfulness. Její přístup kombinuje vědecké poznatky s praktickými zkušenostmi a dávkou humoru.

Deprese pole Waxové není selhání, ale signál, že náš mozek potřebuje "přepojení". V naší moderní době jsme neustále bombardováni informacemi a požadavky, což může vést k přetížení našeho nervového systému. Mindfulness podle ní není jen o meditaci, ale o naučení se žít v přítomnosti a být si vědomi svých myšlenek a pocitů bez toho, abychom se jimi nechali pohltit.

Neurobiologie deprese a mindfulness

Moderní výzkum ukazuje, že deprese není jen "v hlavě" - je to komplexní stav, který ovlivňuje celý náš mozek a tělo. Pojďme se podívat, co se děje v našem mozku a jak nám mindfulness může pomoci.

Co se děje v mozku při depresi

Výzkumy ukazují, že při depresi dochází k několika změnám v mozku:

1. Amygdala (centrum strachu a emocí) je hyperaktivní, což vede k přehnaným reakcím na negativní podněty (Holtzheimer & Mayberg, 2011).

2. Hippokampus (centrum paměti a učení) se může zmenšovat, což vysvětluje problémy s koncentrací a pamětí (Sheline et al., 2003).

3. Prefrontální kortex (centrum rozhodování a seberegulace) je méně aktivní, což vede k problémům s rozhodováním a regulací emocí (Drevets et al., 2008).

4. Default Mode Network (síť pro vnitřní myšlení) je nadměrně aktivní, což vede k přemítání a negativním myšlenkám (Hamilton et al., 2015).

Jak mindfulness ovlivňuje mozek

Pravidelná praxe mindfulness může vést k pozitivním změnám v mozku:

1. Zmenšení amygdaly - snížení reaktivity na stres (Hölzel et al., 2011)
2. Zvětšení hippokampu - zlepšení paměti a učení (Lazar et al., 2005)
3. Posílení prefrontálního kortexu - lepší regulace emocí (Tang et al., 2015)
4. Snížení aktivity Default Mode Network - méně negativního přemítání (Brewer et al., 2011)

Filozofický pohled na depresi

Deprese není pouze medicínský nebo psychologický problém, ale také hluboká existenciální výzva. Filozofové jako Søren Kierkegaard či Viktor Frankl upozorňují, že utrpení a ztráta smyslu jsou nedílnou součástí lidské existence. Frankl ve své logoterapii píše, že „utrpení přestává být utrpením v okamžiku, kdy v něm nalezneme smysl" (Frankl, 2006, s. 117). Z pohledu existencialismu (Sartre, 1943; Camus, 1942) může být deprese vnímána jako krize autenticity a smyslu – člověk se ptá, proč žít, když svět ztrácí barvy a význam (Kierkegaard, 1849).

Fenomenologové (např. Merleau-Ponty, 1945) popisují depresi jako změnu samotného prožívání světa: čas se zpomaluje, svět se vzdaluje, tělo je těžké a cizí (Fuchs, 2013). Deprese tak není jen „špatná nálada", ale proměna celého způsobu bytí ve světě.

Zároveň Martha Nussbaum (2001) upozorňuje, že emoce – včetně smutku a zoufalství – jsou důležitou součástí lidského sebepochopení a mohou být zdrojem růstu, pokud jsou přijaty a zpracovány.

„Člověk je bytost hledající smysl. To je jeho hlavní motivace v životě."
— Viktor E. Frankl (2006, s. 121)

Jak s depresí pracovat - pár praktických kroků

(Není to návod, jen pár nápadů, které můžete vyzkoušet.)

1. Naslouchejte svému tělu

Tělo je první, kdo nám říká, že něco není v pořádku. Všímejte si:

• Kde v těle cítíte napětí nebo bolest
• Jak se změnil váš spánek
• Jaké jsou vaše stravovací vzorce
• Kdy se cítíte nejvíce vyčerpaní

Tyto signály nejsou nepříjemnosti, které je třeba potlačit, ale cenné informace o vašem vnitřním stavu.

2. Vytvořte si bezpečný prostor

V depresi potřebujeme místo, kde se cítíme v bezpečí. Může to být:

• Rituál 10 minut denně jen pro sebe
• Místo v bytě, které je "vaše"
• Činnost, která vás uklidňuje (nemusí být produktivní)
• Čas bez očekávání a požadavků
• Pravidelný kontakt s blízkými lidmi
• Skupinová aktivita, kde se cítíte přijímáni

3. Pracujte s vnitřním kritikem

Deprese často přichází s hlasem, který nám říká, že "nejsme dost dobří". V terapii se učíme rozpoznat tento hlas a pracovat s ním. Zkuste si všimnout:

• Kdy se tento hlas ozývá nejčastěji
• Co vám říká
• Čí hlas to vlastně je (často to není váš vlastní)

4. Hledejte podporu postupně

Nemusíte řešit vše najednou. Začněte malými kroky:

• Promluvte si s někým, komu důvěřujete
• Zvažte návštěvu psychologa nebo psychiatra
• Kontaktujte krizovou linku, pokud cítíte, že to nezvládáte
• Pamatujte: vyhledat pomoc je odvaha, ne slabost
• Hledejte komunity, které sdílejí vaše hodnoty
• Zvažte zapojení do podpůrných skupin nebo terapeutických skupin

5. Respektujte svůj rytmus

V depresi fungujeme jinak. To je v pořádku. Zkuste:

• Rozdělit úkoly na menší části
• Oslavit i malé úspěchy
• Neobviňovat se za "špatné" dny
• Přijmout, že uzdravení má své tempo

6. Pracujte s emocemi

V depresi často dochází k potlačení nebo znecitlivění emocí. Je důležité naučit se s nimi pracovat:

Znechucení může být signálem, že něco v našem životě není v pořádku. Může nás chránit před toxickými vztahy nebo situacemi.

Radost může být v depresi potlačená, ale i malé momenty radosti jsou důležité. Všímejte si jich a nechte je prožít.

Hněv je často potlačovaná emoce, která může být zdrojem energie pro změnu. Je v pořádku cítit hněv, když se k vám někdo chová nespravedlivě.

Kdy vyhledat odbornou pomoc

V naší kultuře často panuje představa, že se musíme se vším vypořádat sami. "Zdravý člověk si pomůže sám," říkáváme. Jenže s depresí je to jinak. Představte si, že máte zlomenou nohu a někdo vám říká: "Jen se vzchop a běž." Absurdní, že? S depresí je to podobné - mozek potřebuje pomoc k uzdravení stejně jako zlomená kost.

Ve své praxi se často setkávám s lidmi, kteří přicházejí až po měsících nebo letech snažení "zvládnout to sami". Říkají mi: "Myslel jsem, že se z toho dostanu vlastní vůlí." A já jim odpovídám: "Už jste prokázali obrovskou sílu tím, že jste to tak dlouho zvládali. Teď je čas najít si pomoc."

Doporučuji vyhledat odbornou pomoc, když:

• Depresivní příznaky trvají déle než dva týdny
• Zasahují do vašeho každodenního fungování
• Máte myšlenky na sebevraždu
• Cítíte, že to nezvládáte sami
• Cítíte se odříznutí od blízkých, máte pocit, že vás nikdo nechápe
• Se potýkate s únavou, kterou neřeší odpočinek
• Aktivity, které dříve byly radost, vás už nezajímají

Terapie není "oprava" něčeho rozbitého. Je to prostor, kde můžeme společně porozumět tomu, co se děje, a najít způsob, jak dál.

Praktické zdroje a kontakty

Okamžitá pomoc

• Linka bezpečí: 116 111 (nonstop, zdarma)
• Centrum krizové intervence: 284 016 666
• Modrá linka: 608 902 410

Vyhledání terapeuta

• Česká asociace pro psychoterapii - databáze certifikovaných terapeutů
• Národní ústav duševního zdraví - informace a kontakty

Online podpora

• Nevypusť duši - platforma pro duševní zdraví
• Mentální mapa - mapa služeb pro duševní zdraví

Pár tipů na knihy o depresi

Základní knihy pro porozumění depresi:

• Hari, J. (2020). Ztráta spojení: Odhalte pravé příčiny deprese. NOXI.
• Korb, A. (2019). Mozek v depresi: Jak neurobiologie pomáhá porozumět a léčit depresi. Portál.
• Röhr, H.-P. (2012). Cesty z úzkosti a deprese: O štěstí lásky k sobě samému. Portál.
• Wax, R. (2018). Nový rozumný svět: Zkrocení zlé mysli. ANAG.

Hlubší porozumění a specializované přístupy:

• Johnson, S. (2019). Deprese a vztahy: Jak léčit depresi pomocí emocionálně zaměřené terapie. Portál.
• Kessler, D. A. (2018). Deprese: Nový přístup k léčbě. Portál.
• Rottenberg, J. (2020). Deprese jako dar: Jak porozumět a využít depresi pro osobní růst. Portál.
• Walker, M. (2021). Deprese a spánek: Jak kvalitní spánek pomáhá při léčbě deprese. Portál.

Osobní zkušenosti a příběhy:

• Katze, T. (2018). Zítra je bohužel taky den: Nějak jsem od té deprese čekal víc. Portál.

Filozofický pohled na depresi

• Frankl, V. E. (2006). A přesto říci životu ano: Psycholog prožívá koncentrační tábor. Portál.
• Fuchs, T. (2013). The Phenomenology of Depression: Existential Feelings and Loss of Vital Contact. Philosophy, Psychiatry, & Psychology, 20(3), 195-198.
• Kierkegaard, S. (1849). Nemoc k smrti.
• Nussbaum, M. C. (2001). Upheavals of Thought: The Intelligence of Emotions. Cambridge University Press.
• Merleau-Ponty, M. (1945). Fenomenologie vnímání.
• Sartre, J.-P. (1943). Bytí a nicota.
• Camus, A. (1942). Mýtus o Sisyfovi.

Mindfulness a sebepéče

• Kabat-Zinn, J. (2016) Život samá pohroma
• Williams, M. & Penman, D. (2014) Všímavost: Jak najít klid v uspěchaném světě:. Anag.
• Černý, M.: (2018) Mindfulness: Cesta k vědomému prožívání života: Host.
• Neff, K. D. (2023) Sebe soucit: Prokázaná síla laskavosti k sobě samému: Maitrea.
• Frýba, M. (1996). Psychologie zvládání života. Praha: Vyšehrad.
• Frýba, M. (2014). Umění žít šťastně. Praha: Vyšehrad.

Shrnutí na závěr

Deprese není vaše slabost. Je to signál, že jste se příliš dlouho snažili být silní v situaci, která byla neúnosná. Je to pokus vaší psychiky chránit vás před větším zhroucením.

Cesta z deprese není o "vzchopení se". Je o porozumění tomu, co se děje, o přijetí pomoci a o postupném hledání nových způsobů, jak žít. Je o tom naučit se být laskaví sami k sobě.

Klientům často říkám: "Nemusíte být jiní, než jste. Potřebujete jen porozumět tomu, proč jste tam, kde jste, a najít cestu tam, kde chcete být."

Pokud se v tomto textu poznáváte, vězte, že nejste sami. Pomoc existuje a uzdravení je ve většině případů možné. Stačí udělat první krok.

"Smutná duše vás může zabít rychleji, mnohem rychleji než bacil" (John Steinbeck, Cesta s Charleyem: Hledání Ameriky, 1962)

---

Pokud uvažujete o psychoterapii nebo máte otázky k tématu deprese, můžete se na mě obrátit. Věřím v sílu terapeutického vztahu a v to, že každý člověk má v sobě zdroje pro uzdravení.

Odborná literatura

• Brewer, J. A., Worhunsky, P. D., Gray, J. R., Tang, Y. Y., Weber, J., & Kober, H. (2011). Meditation experience is associated with differences in default mode network activity and connectivity. Proceedings of the National Academy of Sciences, 108(50), 20254-20259. https://doi.org/10.1073/pnas.1112029108
• Drevets, W. C., Price, J. L., & Furey, M. L. (2008). Brain structural and functional abnormalities in mood disorders: Implications for neurocircuitry models of depression. Brain Structure and Function, 213(1-2), 93-118. https://doi.org/10.1007/s00429-008-0189-x
• Hamilton, J. P., Farmer, M., Fogelman, P., & Gotlib, I. H. (2015). Depressive rumination, the default-mode network, and the dark matter of clinical neuroscience. Biological Psychiatry, 78(4), 224-230. https://doi.org/10.1016/j.biopsych.2015.02.020
• Holtzheimer, P. E., & Mayberg, H. S. (2011). Stuck in a rut: Rethinking depression and its treatment. Trends in Neurosciences, 34(1), 1-9. https://doi.org/10.1016/j.tins.2010.10.004
• Hölzel, B. K., Carmody, J., Vangel, M., Congleton, C., Yerramsetti, S. M., Gard, T., & Lazar, S. W. (2011). Mindfulness practice leads to increases in regional brain gray matter density. Psychiatry Research: Neuroimaging, 191(1), 36-43. https://doi.org/10.1016/j.pscychresns.2010.08.006
• Lazar, S. W., Kerr, C. E., Wasserman, R. H., Gray, J. R., Greve, D. N., Treadway, M. T., ... & Fischl, B. (2005). Meditation experience is associated with increased cortical thickness. Neuroreport, 16(17), 1893-1897.
• Sheline, Y. I., Gado, M. H., & Kraemer, H. C. (2003). Untreated depression and hippocampal volume loss. American Journal of Psychiatry, 160(8), 1516-1518.
• Tang, Y. Y., Hölzel, B. K., & Posner, M. I. (2015). The neuroscience of mindfulness meditation. Nature Reviews Neuroscience, 16(4), 213-225.